Scéna.cz 

Benefice: Tři životy Vlasty Chramostové

Národní divadlo Praha, soubor činohry, zařadilo další inscenaci z cyklu Benefice, tentokrát věnovanou jubilantce Vlastě Chramostové. Režií večera byl pověřen Ivan Rajmont. Vedle hlavní protagonistky Vlasty Chramostové účinkují David Prachař a Kateřina Holánová. Oba herci vytvářejí určité mosty přes řeku života paní Chramostové. Tatínek Davida, Ilja Prachař, byl kolegou Chramostové. Kateřina Holánová je spjatá s Brnem, podobně jako Chramostová.

Samotný scénář představení je jako v ostatních případech psaný životem – v případě Vlasty Chramostové to byly životy tři. Všechny plné zvratů a nečekaných událostí, tak jak se psaly dějiny našeho státu, psal se i její život se všemi omyly, prohrami i vítězstvími. Za sebou má ve filmu i v divadle budovatelské role brigádnic a odbojářek, ale také ryze charakterní jako Marii Stuartovnu, Arkadinu v Rackovi, Roxanu ze Cyrana či Lakmé z filmu Spalovač mrtvol.

Právě Cyrano se stal, dle hereččiny výpovědi v benefici, vedle Seifertových veršů oporou. Z těchto důvodů jsou úryvky součástí představení. Vlasta Chramostová vykládá svůj život v kostce. Případný patos a možnou šeď jednotvárnosti zpestřují jednak „syrové“ dotáčky z autentických míst pobytu paní Chramostové, projekce fotografií z rodinného archivu a v neposlední řadě glosování Davida Prachaře.

Celé představení má dopad na všechny generace – jak vrstevníky paní Chramostové, tak i na ročníky šedesátých a sedmdesátých let. Osobní zpověď hlavní protagonistky je opřena o skutečný prožitek. V žádném případě se nejedná o fabulaci dramatika ani scenáristy. O to je vše působivější. Paní Vlasta odhaluje okamžiky jako partnerství se svými muži, smrt dítěte, spolupráce s STB, život po Chartě 77 atd. Surová autentičnost, která je skutečně spjatá s dějinami, umožňuje všem generacím hledat nějaké řešení. Vrstevníci vzpomínají a potvrzují pravdu. Později narození si mohou srovnat okolnosti svého dětství, případně vyslechnout očité svědectví.

Tři životy Vlasty Chramostové mohou být několika životy kohokoli z diváků. Nezavrhujme svou osobní ani společenskou minulost. Vracejme se ke svým kořenům v úzkém i širokém slova smyslu.