Scéna.cz 

Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského

Městské divadlo Brno systematicky uvádí zcela nová jevištní díla. Výjimečná Komenského kniha Labyrint světa a ráj srdce zaujala čtenáře již několika generací především moudrostí, myšlenkovým bohatstvím i výjimečnou poetickou obrazivostí. Autor v ní pojmenovává základní mechanismy světa jako bludiště, ve kterém lze nalézt klid a útěchu pouze po objevení sebe sama, respektive po nalezení klidu a útěchy ve své vlastní duši.
Divadlo zjevných i skrytých lidských věcí vytvořené podle Jana Amose Komenského uvidíte v divadelní adaptaci Aleše Bergmana a Jana Šotkovského. Režie Aleš Bergman, dramaturgie Ladislav Stýblo, hudba Peter Binder a Pavla Milcová, scéna Sylva Marková, pohybová spolupráce Hana Charvátová, asistent režie Veronika Poláčková. Hrají Jan Mazák, Radka Coufalová – Vidlák, Jana Glocová nebo Lenka Janíková nebo Veronika Poláčková, Jan Apolenář, Oldřich Smysl, Eva Gorčicová, Karel Mišurec, Petr Brychta nebo Alan Novotný, Soňa Jányová nebo Mária Lalková nebo Pavla Ptáčková, Eva Jelínková, Miroslava Kolářová, Zdeněk Bureš, Lenka Rydlová, Lukáš Hejlík, Josef Jurásek, Eva Hrbáčková, Tereza Martinková, Patrik Bořecký, Viktor Polášek, Tomáš Novotný. Premiéra se uskuteční 24. 2. 2007 na Činoherní scéně Městského divadla Brno.

Divadelní zpracování autorovy cesty za kořeny principů našeho světa přinese kromě zmíněného i laskavý humor, znamenité herecké příležitosti a mimořádné jevištní obrazy. Je nádherné a stejně tak i smutné pozorovat, jak se lidská povaha v průběhu staletí nemění a jak je toto již téměř 400 let „staré“ dílo neustále aktuální. Inscenace vzniká i za použití některých dalších Komenského děl.
Inscenace Městského divadla Brno vychází především ze základní Komenského snahy, kterou je podání alegorického obrazu světa, který nás obklopuje. Na rozdíl od starších divadelních uvedení, která byla většinou volným převyprávěním některých epizod (za všechny jmenujme na prvním místě pozoruhodnou hru Labyrint světa a lusthaus srdce Ludvíka Kundery uvedenou v divadle Na provázku roku 1983), se bude v našem případě jednat o divadelní adaptaci jako takovou. Komenského Labyrint světa a ráj srdce totiž sám o sobě představuje pozoruhodnou materii, která dnes získává na další zajímavosti i tím, že vlastně umožňuje navázat dialog mezi Komenského dobou a současností. Komenský pojal obraz světa jako nebezpečný a nepřehledný labyrint nejrůznějších vjemů, myšlenek a činností, kde se vlastně možné vydat žádným směrem, aniž by se člověk nevydával v nebezpečí zabloudění a následné ztráty všeho, co dělá člověka člověkem. To však není jen manýristický pohled na realitu, ale také trefný popis naší současné situace. Neméně zajímavý je však Komenského Labyrint světa a ráj srdce i z jiného důvodu: svět zrcadlící se skrze symboly a rafinované znaky, aby před čtenářem či divákem) rozkryl skrytou i zřetelnou podstatu všech jevů, vztahů a konání je skutečným theatrem mundi - divadlem světa - a tedy opět pozoruhodnou divadelní výzvu. Mimořádně cenné přitom je, že Labyrint světa a ráj srdce nikdy demonstrativně nemoralizuje a rozhodně není ani pouhým spiskem o nápravných ideích, jako mnohá jiná díla Komenského doby. Autobiograficky zabarvenou postavou poutníka, který nepřehledným labyrintem prochází totiž dílo získává na naléhavosti, dramatičnosti a živosti.