Scéna.cz 

Pochyb se nezbavíme

Americký autor John Patrick Shanley přijel do Prahy na českou premiéru své hry Pochyby – v originále Doubt, za kterou získal před dvěma lety Pulitzerovu cenu. Je to hra, která se musí dotknout každého. Zatímco coolness dramatika ohlušující spoustou hrubých výrazů, extrémními případy násilí, hrubosti, jako by směřovala jen k vyšinutým jedincům, komorní příběh sporu mezi strohou, puntičkářskou ředitelkou klášterní školy a charismatickým knězem, kterého nařkne ze znásilnění jednoho z žáků, má v sobě spoustu otázek, které se týkají nás všem. Nejvíce znepokojivé je uvědomění si , že skutečnost může z různých úhlů pohledu působit různě, že zdánlivě nevinné může být nebezpečné a že se vždy můžeme ve svých odhadech toho druhého mýlit. Od začátku do konce hry jsme tedy nuceni zaujímat stanovisko – a přesto se nikdy se nezbavíme pochyb, jak to vlastně doopravdy je.

Patrick Shanley ve svých hrách vychází z vlastních zkušeností, v tomto případě ze svých školních let v katolické škole v Bronxu. vůj příběh zasazuje do roku 1964, krátce po zavraždění JFK, kdy – jak říká sám autor: svět procházel jakousi rozsáhlou pubertou. Staré pořádky jsou konfrontovány s novým, volnějším přístupem k životu. Ve sporu, který se dehrává na scéně proti sobě stojí na jedné straně strohost, přesnost a idealistická touha vést žáky školy k dokonalosti, bez jakékoli citové zaangažovanosti, bez hřejivého pohlazení a osobního vztahu. Na druhé straně přátelský přístup, který se může lehce zvrtnout v příliš osobní vztah i možnou manipulaci. V této souvislosti hra předestírá citlivá témata zneužívání dětí, otázky rasismu, vyděděnosti, morálky učitelského povolání, ale také křivého nařčení, pomluv, proti kterým se nelze bránit, a relativity pravdy . V centru pozornosti stojí spor mezi sestrou Aloysius, ředitelkou školy a „podezřelým“ otcem Flynnem. Mezi nimi stojí mladičká sestra James, která se střídavě přikládání tu k jedné, tu k druhé straně. Otázkou je, zda ti dva silní protivníci jen brání svá stanoviska, či zda se snaží ji zmanipulovat ve prospěch své pravdy.
Spíše nežli souvislý příběh se na prakticky prázdné scéně odehrává souboj dvou principů, kde se my diváci stáváme účastníky a také soudci. Sestra Aloysius – Jaromíra Mílová - je tou nejméně sympatickou postavou, ale přesto jí rozumíme. Má svou pravdu - kázeň, přísnost, ostražitost, nesmlouvavost k jakékoli slabosti. Jen chvílemi můžeme nahlédnout pod slupku přísné služebnice boží a rozpoznat, že pod černým hábitem se skrývá váhající lidská bytost. Proti ní ti dva lidštější tvorové - nadšená sestra James Magdaleny Borové a sympatický otec Flynn - mají u diváků lepší výchozí pozici. Flynn Jana Novotného je skutečně zbožňování hodným kantorem, skvělým řečníkem, který dokáže přesvědčivě a zároveň zábavně klást své argumenty a vymýšlet skvělé názorné příběhy. To mu ovšem propůjčuje šanci lehce manipulovat s lidmi. Zatímco sestra Aloysius je ve své nesympatičnosti jednoznačnější, ve Flynnovi je cosi nepostižitelného, lehce ďábelského, takže nikdy nemůžeme přísahat na jeho nevinu. Uvědomíme si, jak často nás prvotní sympatie zmýlí, a o to více jsme pak zklamáni, když nás důkazy přesvědčí o vině člověka, kterému jsme věřili. Ale zde důkazy nejsou, jsou jen pochyby. Poslední postava hry – černošská matka paní Mullerová Evy Salzmannové vnese do příběhu další pohled, který ovšem situaci ještě více zrelativizuje. Pro dokreslení atmosféry vytváří předěly mezi jednotlivými částmi hry sbor chlapců, jehož prostřednictvím je naznačen, jak nesnadné je skloubit nutnou školní disciplinu s přirozeným temperamentem pubertálních dětí. I když je tento typ textu pro scénické ztvárnění dosti statický a chvílemi hodně rétorický, právě nejednoznačnost postav a situací udrží pozornost po celou dobu. A nejen to, znepokojivost kladených otázek je tak silná, že vás pochyby neopustí ani cestou z divadla.

John Patrick Shanley: Pochyby
Překlad a dramaturgie Lenka Kolihová – Havlíková, scéna Petr B.Novák, kostýmy Zuzana Krejzková, hudba Barbora Andělová.
Hrají Jaromíra Mílová, Magdaléna Borová, Jan Novotný, Eva Salzmannová.
Divadlo Kolovrat, premiéra 1. března 2007