Scéna.cz 

Činoherní klub uvádí poprvé 30.9. 2007

Hostování amatérských souborů v činoherním klubu se stává již tradicí. I v této sezóně se uskuteční přehlídka amatérských divadelních souborů Činoherní klub uvádí. Přehlídku zahájil soubor Nejhodnější medvídci s představením HARILA v neděli 30. září 2007 od 19:30 h.
Režie a scéna: Akram Staněk / Hudba: německá punková / Kostýmy Zuzana Krejsková / Hrají: Daniel Vavřík, Jan Turner, David Doubek, Jitka Říhová, Vítek Březka, Johana Švarcová, Štěpán Uherka, Petr Bruckner.
V Harile nám Helmut Kuhl předkládá nesmlouvavou, antiiluzivní studii světa, konkrétní divadlo, další bludičku – ledoborec avantgardy dle Artauda a Nejhodnějších medvídků. Vypjatě detektivní zápletka tu je jazykově lyrizována nižší socioeklektickou sloužkou,v míře, která překonává všechny myslitelné dimenze. Inscenace je tak velkolepým nekrologem za in-yer-face theatre, dál už není kudy ani kam.
Inscenace vznikla za podpory studia Citadela a Divadla 29 v Pardubicích.

De Facto Mimo Jihlava a Nezávislé divadelní studio uvede 7. října 2007 od 19:30 h inscenace DVOJITÁ DÁVKA: MODREJ DRAHOKAMEN / GROTESKA. Dvojitá dávka pro děti i dospělé: pohádka o cestě za záchranou kamaráda a nonverbální představení na motivy němých filmů Chaplinovy éry. Markéta Ketnerová a Martin Kolář: MODREJ DRAHOKAMEN Pohádka o cestě za záchranou kamaráda. Režie: Martin Kolář / Hrají: Martin Kacafírek, Michal Pokorný, Ondra Jiráček a Martin Kolář / Světla a zvuk: Vojta Brtnický.

Martin Kolář: GROTESKA
Nonverbální představení na motivy němých filmů Chaplinovy éry. Režie: Martin Kolář / Hrají: Kamila Neubauerová nebo Barbora Jandová, Martin Káca Kacafírek, Martin Skřítek Kolář, Michal Šmidla Pokorný, Michal Šaman Kouba a Petr Kopl / Světla a zvuk: Vojta Brtnický.

Modrej drahokamen je pohádkou s jednoduchým příběhem. Vyhýbá se princeznovskému typu pohádek a přivádí na scénu originální a nečekané postavy v podobě barevných lepenkových loutek.
Představení Groteska nabízí pevně uchopený a tvrdě nazkoušený tvar nedovolující sebemenší krok stranou – vše je zde podřízeno nezastavitelnému tempu přesně volené hudby. Příběh je opět přímočarý, inspirovaný filmovými groteskami desátých a dvacátých let.