Scéna.cz 

Peter Turrini: Můj Nestroy

V česká premiéře za účasti autora hry Petera Turriniho uvedlo Národní divadlo v Brně inscenaci Můj Nestroy. Tato divadelní komedie je o tom, že „divadlo je místem šílenství, ve kterém my divadelníci chceme převést život na jeviště, a někdy při tom sami zkolabujme“, jak říká sám autor. Anebo také „o věčné ženě, která toho umělce nakonec zpacifikuje“, jak to stručně shrnul scénograf inscenace Milan Popelka. A nakonec je taky o tom, jak se zrodila slavná Nestroyova komedie Zlý duch Lumpacivagabundus.
Peter Turrini – věhlasný a rovněž kontroverzní rakouský dramatik si v této svojí hře Nestroye takřka přivlastnil. Petr Veselý se svým týmem zvolil jinou cestu. Aniž by suploval historiografii a pokoušel se o objektivní obraz „umělce v presu doby a okolností“, zprostředkovává divákovi komplikované a mnohdy groteskní volby, před nimiž člověk – divadelník stojí. Vzal Nestroye Turrinimu a nechává ho promluvit na jevišti svou obhajobu. Jak z toho génius lidového divadla nakonec vyjde – posoudí sami diváci. Divadlo je jediným místem (snad kromě kostela), kde jinak srozumitelné opozita jako: život a smrt, láska a nenávist, ale také – realita a fantasie, úspěch a nezdar, práce a hra… získávají jiné, zcela netušené dimenze.

Přeložil Petr Štědroň. V režii Petra Veselého hrají Václav Vašák, Eva Novotná, Ondřej Mikulášek, Zdeněk Dvořák, Klára Apolenářová a další.
Inscenace vznikla ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze. Reprízy: 15. 3., 17. 3, 1. 4., 15. 4., 23. 4., 2. 5., 23. 5. 2008.

„Podobně jako Čechov je Nestroy jedním z mých divadelních bohů, a to hlavně proto, že byl tak neuvěřitelně lidský. Spojují se v něm všechny paradoxy dramatika. Chce se stát dvorským, váženým hercem, tedy přejít do »vážného oboru«, protože se vlastně považuje za tragéda, a co se z něj stane? Největší vídeňský komik,“ říká autor Peter Turrinni a dodává: „Kdo si myslí, že celoživotní psaní divadelních her a hraní divadla je snad nějakým aktem radosti, ten o umění vůbec nic neví. Umění, především divadelní umění, je řemeslo, které si člověk musí neustále znovu a znovu vydobývat a na kterém znovu a znovu ztroskotává a zoufá si. Není to omrzelý a znechucený Nestroy, s kým se ztotožňuji, ale ten zoufalý. Dramatickou živnost nevidím z výšin jejího významu, ale z hloubky všeho toho lopotného úsilí. V tom se taky identifikuji s Nestroyem. Dramatik napíše s největším úsilím jakousi partituru, tu pak zanese služebním vchodem do divadla, vyzvedne si ji režisér, pak ji dostihnou všechny ty danosti jeviště, interpretují ji herci a hodnotí publikum. Divadlo je svět závislostí, každý závisí na každém. Může se stát spousta nepředvídatelných věcí. Můžete si před představením představovat všechny úspěchy a štěstí, a stejně tak všechny pády a neštěstí. Když si někdy nevím rady jak dál, uvědomím si, že Nestroy napsal za sezonu až šest her a téměř každý večer ještě hrál. V tu chvíli k němu jenom vzhlížím.“

Peter Turrini (*1944)
Peter Turrini patří k největším a světově nejhranějším žijícím rakouským dramatikům. Narodil se v St. Margarethen v Korutanech v rodině italského uměleckého truhláře, vyrůstal v Maria Saalu. Ve čtrnácti letech se okouzlen jazykem pokoušel o první literární práce. Jeho budoucí tvorbu zásadně ovlivnila setkání s H. C. Artmannem a s Thomasem Bernhardem. Po maturitě na obchodní akademii v r. 1963 se živil nejrůznějším způsobem – pracoval jako slévač, skladník, reklamní textař, dřevorubec, barman, hotelový manažer, herec… Část života strávil také v Řecku na ostrově Rhodos - v komuně hippies a v Itálii. Od roku 1971 působí jako spisovatel na volné noze. Svou první divadelní hrou Hon na krysy (1971, uvedena ve vídeňském Volkstheateru) se Turrini rázem proslavil nejen v Rakousku, ale i na evropských jevištích. Patří k politicky silně angažovaným autorům, hlásil se k levici, píše provokativní hry, které se nejednou staly skandálem kulturní sezony. Kromě vlastních námětů zpracovává také témata jiných autorů (Beaumarchais, Goldoni). Spolu s Wilhelmem Pevnym připravil televizní seriál Alpská sága, který se vysílal zároveň na německém i rakouském televizním kanálu a poté ve více než 20 zemích. Kromě divadelních her napsal i filmové scénáře, hodně píše pro televizi, publikoval řadu básní, projevů, kritických ohlasů. Jeho dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků.