Scéna.cz 

Hudební rozhledy červenec

Americká sopranistka Alison Bolshoi vládne velkým dramatickým hlasem, ideálním zejména pro ztvárnění hrdinek Verdiových a Wagnerových oper. Právě její podání Senty ve Wagnerově Bludném Holanďanovi, v němž vystupuje na prknech sanfranciské opery, vyvolalo nadšené ohlasy recenzentů. Její vztah k Wagnerovi dokládá také řada grantů a ocenění, která získala v letech 2002–2006 od několika wagnerovských společností v různých amerických městech. K jejím přednostem patří i herecká všestrannost, kterou uplatnila jak na divadle, tak ve filmu, a to v širokém spektru od shakespearovských rolí po muzikál. Letos bude zářit na zahajovacím operním galakoncertu 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.

Letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro přinesl ve čtyřiadvaceti dnech více než pět desítek programů a sedm divadelních představení. Mezi jeho vrcholy se zařadily recitály sopranistky Edity Gruberové a pianistů Ivana Moravce a Alfreda Brendela a hostování britských těles, zejména Symfonického orchestru BBC s Jiřím Bělohlávkem. Londýnští hudebníci nastudovali vedle Sukova Asraela a dalších děl i 7. symfonii Miloslava Kabeláče, která od premiéry na Pražském jaru 1968 zazněla teprve podruhé. Vysoké hodnocení provázelo rovněž vystoupení kanadského barytonisty Geralda Finleye v cyklu Písně z cest Ralpha Vaughana Williamse na večeru Hallé Orchestra Manchester a z instrumentálních sólistů vzbudil velkou pozornost například extravagantní anglický houslista Nigel Kennedy.

Edita Gruberová patří v současné době k nejvýznamnějším pěvkyním, které se věnují italskému belcantovému oboru. Svá vystoupení dělí především mezi Bavorskou státní operu v Mnichově a Vídeňskou státní operu, kde zpívá především náročnou roli Zerbinetty ve Straussově Ariadně na Naxu. V sezoně 2007/2008 se do repertoáru Bavorské státní opery vrátila po pěti letech třemi představeními inscenace Belliniho poslední opery Puritáni, premiérované 26. 5. 2000 v nastudování dnes již zesnulého italského dirigenta Marcella Viottiho, které letos obnovil francouzský dirigent Frédéric Chaslin. Po jejím boku vystoupili tenorista Antonio Siragusa, který zpíval náročný part Artura, a basisté Steven Humes v roli Valtona a Robert Scandiuzzi v roli jeho bratra.

Vratislavská opera, v jejímž čele stojí od roku 1995 dirigentka Ewa Michnik, přišla v květnu s dalším zajímavým titulem, operou Krzysztofa Pendereckého Ztracený ráj. Dílo, komponované na libreto Christophera Frye vycházející z předlohy Johna Miltona, vzniklo k dvoustému výročí vzniku Spojených států amerických na objednávku chicagské Lyrické opery, kde bylo také s velkým úspěchem 29. 11. roku 1978 premiérováno. Jeho originální verze je tedy psána v angličtině, ovšem kromě Chicaga bylo až na jednu výjimku, polskou premiéru ve Varšavě před deseti lety, hráno na všech ostatních scénách vždy v němčině. Hudebně vratislavskou premiéru připravil podobně jako ve Varšavě Andrzej Straszyński, režií a realizací scény byl pověřen Waldemar Zawodziński.