Scéna.cz 

Jozef Leikert: Taký bol Ladislav Mňačko

Literárne informační centrum Bratislava,Klub slovenskej kultúry a a Slovenský inštitút v Praze si dovolují pozvat na prezentaci nejnovějšího biografického díla předního slovenského historografa a básníka Jozefa Leikerta - TAKÝ BOL LADISLAV MŇAČKO. Koná se v úterý 23. září 2008 od 17:00 h v Modrém sálu Slovenského institutu. a Slovenského inštitútu, moderuje Igor Otčenáš.

Jozef Leikert napsal šest básnických sbírek, několi monografií a knih literatury faktu. Naposledy vydal čtyřsetstránkovou knihu o známém novináři a spisovateli Ladislavovi Mňačkovi. Při jejím psaní čerpal z archivních materiálů, ale nejvíce z autentických výpovědí Ladislava Mňačka, se kterým se setkával v posledních letech jeho života. O Mňačkovi sa dodnes šíří různé historky, některé jsou pravdivé více, některé méně.

Ladislav Mňačko (28. ledna 1919 Valašské Klobouky – 24. února 1994 Bratislava) byl slovenský spisovatel a všestranný publicista. Na začátku 50. let patřil jako jeden z oddaných komunistickému režimu k nejprominentnějším novinářům. S postupem času však nejen ztratil nadšení pro komunismus, přiřadil se dokonce k jeho nekompromisním odpůrcům, za což byl perzekvován. V roce 1959 s výrazným úspěchem vydal autobiografický román Smrt si říká Engelchen (zfilmováno Jánem Kadárem). Slavná je též novela Jak chutná moc z roku 1967 – otřesné podobenství, jak hypnotizující moc může mít totalitní režim. Na počátku 60. let, popsal zákulisí politických procesů 50. let v knize Opožděné reportáže, jejíž význam bývá srovnáván dokonce s pracemi Alexandra Solženicyna.

Na podzim roku 1967 odešel do emigrace v Izraeli na protest proti postoji Československa v izraelsko-arabské válce, odkud se však po několika měsících vrátil. Druhá emigrace, tentokrát podstatně delší, následovola hned po srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, po které se usadil v Rakousku u Eisenstadtu. V exilu se pak věnoval intenzivně psaní. Vznikla zde řada scénářů pro televizi, z nichž devět bylo realizováno, a osm prozaických knih, mj. politické eseje Agresoři a Sedmá noc a satirický román s orwellovským nádechem Soudruh Münchhausen, vydaný v exilovém nakladatelství Index. Mňačko se v roce 1989 vrátil do Československa. Vystupoval rozhodně proti rozdělení společného státu a po jeho rozpadu v roce 1993 si za své bydliště zvolil Prahu. Zemřel v roce 1994 v Bratislavě.