Scéna.cz 

Hudební tipy ČT – 41. týden

Za vesnickými muzikanty (Vysílání: 11.10., 10.10 hod., ČT2)
V historii české melodické populární hudby minulého století se ohlédneme za skladatelem, muzikantem a slavným kapelníkem Františkem Aloisem Tichým. Jeho život je úzce spjat s Chrudimí, Prahou a ve třetí generaci i s Plzní. Narodil se 25. března 1898 v Chrudimi. Jeho otec František tam byl hudebním "mistrem", maminka se jmenovala Antonie Těšíková. Otec, slavný kapelník a varhaník požíval krásného příměru - "chrudimský Kmoch" .Je autorem známé písničky "Lístečku dubový". F. A. Tichý prožil umělecký život v jedné vile na Starém Spořilově, v těsném sousedství s Jiřím Voldánem. Napsali spolu i pár písniček. Po absolutoriu konzervatoře se stal varhaníkem v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Používal dvě jména, po otci František, druhé po strýci Aloisovi, který byl znám v předválečné Praze jako komik a muzikant z kabaretu Hvězda. F. A. Tichý často psal pod pseudonymy - Jan Volkov, Harry Brown, Jan Chrudimský a zřejmě nejčastěji jako Smith Kwiet . Od roku 1930 bylFrantišek Alois Tichý ředitelem gramofonové firmy Esta, později vedl His Master´s Voice a pravidelně spolupracoval i s Radiojournalem. Jako muzikant často doprovázel například sestry Skovajsovy nebo Standu Procházku, napsal hudbu k filmu "Když struny lkají" v němž účinkoval i houslový virtuóz Jaroslav Kocián. Po smrti kapelníka Antonína Balšánka v r. 1940 převzal jeho slavný salónní orchestr. František Alois Tichý napsal více jak 300 titulů, zaranžoval nepřeberné množství skladeb dalších autorů v žánru lidovkovém, jazzovém ale také trampském. Zemřel v Praze 10. března 1971 v nedožitých 73 letech.

Pointer Sisters, Live (1/2) (Vysílání: 10.10., 21.25 hod., ČT2)
Původně čtyřčlenná vokální superskupina, která si získala po roce 1970 velkou popularitu. Afroameričanky: Ruth, Anita, June a Bonnie Pointerovy z Oaklandu, byly aktivní stejně době jako bez stylových omezení. Díky všestrannosti - byly stejně doma v gospelu jako v country nebo rhythm'n'blues a občas vysekly i strhující jazzovou písničku, například Salt Peanuts nebo Cloudburst - oslovily mnohem početnější publikum, a to jim vyneslo i tři trofeje Grammy. Byly také prvními černošskými umělci, kteří vystupovali v nashvillské svatyni Gran Ole Opry.

Amy Winehouse: Live in London (Vysílání: 11.10., 13.40 hod., ČT2)
Její život je jako jízda na horské dráze. Ještě si nestihnete všimnout, že vyjela nahoru, a už se zase potácí v temných hloubkách. A hop! Najednou je zase všechno jinak. Amy Winehouse, peprná divoženka z Londýna s židovskými kořeny, je určitě jedním z nejzajímavějších hudebních objevů britské poprockové scény posledních let.
Ne že by její směsice r´n´b, soulu a popu byla tak originální, jen je prostě stejně jako její hlas natolik niterná a opravdová, že ať už s vámi udělá cokoliv, rozhodně vás nenechá chladnými.
Zpěvačka se zastřeným hlasem a rebelskou image - vypadá trochu jako námořník v sukni - se narodila roku 1984 v londýnské čtvrti Camden, vyrůstala pod vlivem jazzu a blues, oblíbené muziky svých rodičů. Jako dítě se naučila hrát na kytaru a klavír, v šestnácti letech se postavila za mikrofon jazzového orchestru.
Ve stejné době objevila hip hop a r´n´b a místo Elly Fitzgerald a Franka Sinatry začala poslouchat kapelu The Roots a zpěvačku Erykah Badu. Když ji objevil hledač talentů, měla v zásobě už pěknou řádku vlastních skladeb. Její etnicky pestrobarevná kapela je zábavně najazzlá. Přiznala se: "Píšu, jako bych vymítala ďábla".
V roce 2003 je poslala do světa na svém prvním britském albu Frank, za které byla nominována na Brit Awards a prestižní Mercury Prize. Úspěch jí přinesl i problémy - rozešla se s přítelem, zhubla téměř o dvacet kilo a večery čím dál častěji trávila kouřením marihuany a popíjením v londýnských vinárnách a putykách - čemuž odpovídá i její pseudonym Winehouse (Vinárna).
Přesto nepřestala tvořit, ba naopak. "Psaní písniček se u mě podobá vymítání ďábla," přiznala se k démonům, kteří provázejí její tvorbu. A dodávala: "Jsem svým životem jednoduše znuděná, a proto své deprese utápím v alkoholu. I přesto mám lepší stránku. Ráda vstanu brzy ráno, navařím snídani a jdu do tělocvičny. Je to moje rutina a mám ji ráda. Pouze když jsem na turné, tak to neplatí a občas to prostě bez pití nezvládám."