Scéna.cz 

J.A. Pitínský: Vysoké tamaryšky odráží rozporuplný, chasidský úsměv...

Komponovaný večer s texty Jiřího Langera a hudbou skladatelů Pavla Haase a Dmitrije Šostakoviče chystá režisér J. A. Pitínský. Pořad Vysoké tamaryšky aneb Osmnáct požehnání, též devatero sloupů opěrných je věnován židovské víře a lidové kultuře. Premiéra bude 7. října v 19hodin na zámku v Mikulově a v témže čase pak 9. října v Besedním domě v Brně: vstupenky za rozumné ceny už prodává TIC v Mikulově (140 a 180 Kč) a BKC v Brně (220 a 280 Kč). Role průvodce – stylizovaného jako prostého židovského vypravěče, se ujme Jan Potměšil, skladby Haase a Šostakoviče přednese skvělý Pavel Haas Quartet, klavírista Jan Jiraský a zpěváci Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová a Michal Lehotský.

„Fascinuje mě jak téma tragedie židovského národa, tak dramata obou skladatelů, kteří jsou s Vysokými tamaryšky spojeni,“ říká Jan Potměšil, který na nabídku účinkovat ve večeru s židovským tématem okamžitě kývl. „Z jejich hudby i osobních příběhů vnímám velkou touhu po životě, udivující pokoru i jejich výjimečnou sílu zachytit i v těch nejtemnějších dobách poezii a hudbu sfér,“ říká.

„Z inscenace je cítit chasidský, rozporuplný úsměv,“ dodává režisér J.A. Pitínský a vystihuje základní náladu Vysokých tamaryšků, patrnou jak z Langrových textů, tak z hudebního doprovodu – blízkost utrpení (mikulovská premiéra se odehraje v předvečer 70. Výročí obsazení města hitlerovskými vojsky, po němž následovala rychlá likvidace tamější židovské komunity), které se nevylučuje s vědomím nutnosti se že života v každém okamžiku radovat. „Honza Potměšil má hluboké a ještě i čiré vnímání, co jsme se nachechtali nad tím Langerem… moc si ty věci oblíbil a byl hned hotov je udělat všechno pozorně, inteligentně,“ říká J.A. Pitínský.

„Na jedné straně Šostakovič a na druhé stařičký, na kraji světa bědující Mikulov jsou jakýmisi hroty či hrůtky tohoto pořadu. Ostatek se rodí, protože byla zatím jen jedna zkouška,“ říká J.A. Pitínský, který musí dát začátkem října pořad dohromady za tři dny intenzivního zkoušení v mikulovském zámku. „Dobré je, že Šostakovič hudební večery s poezií nesnášel, buď hudba, nebo básničky, píše ve vzpomínkách“, povzdechl si Pitínský: i tento zdánlivý rozpor však hodlají Vysoké tamaryšky zdárně překlenout.