zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Mnoho povyku pro nic ve Švandově divadle

Mnoho povyku pro nic ve Švandově divadle

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Švandovo divadlo na Smíchově uvede nové nastudování inscenace Williama Shakespeara Mnoho povyku pro nic. Premiéra 3. března 2009 ve Velkém sále Švandova divadla.
Komedie o válce v lásce, plná zvratů, vtipů a důvtipu, odposlechů, pomluv a nečekaných odhalení se odehrává v „shakespearovské“ Messině, v sídle messinského guvernéra Leonata. Začíná koncem – koncem války a návratem knížete aragonského a jeho mužů do Mesiny a začátkem – začátkem času námluv, sbližování a tokání. Válčit se teď bude už „jenom“ o srdce, bojištěm budou zahrady a plesové sály. Navzájem se tu proplétají tři dějové linie – námluvy knížecího oblíbence Claudia a guvernérovy dcery Héró a posléze překážky v jejich svatbě, které strojí nevlastní bratr knížete, zlosyn Don John, pak vztah prostořeké Leonatovy neteře Beatrice a Claudiova přítele, zapřísáhlého starého mládence Benedicka, a nakonec linie popletených strážníků Puškvorce a Šťovíčka, kteří v podstatě omylem odhalí zákeřnou intriku Dona Johna.

Švandovo divadlo se po několika letech vrací k Shakespearovi. Po naposled uváděných hrách - Sen noci svatojánské ( 2005, režie Dodo Gombár) a Oko za oko (2004, režie Michal Lang) padla tentokrát volba na komedii Mnoho povyku pro nic.

Tato Shakespearova komedie je jedinečnou možností pro setkání takřka celého souboru s výjimečným jazykem a doslova fyzickou prací s ním. Hru je zde také možno dobře obsadit, „partneřit“ tu mohou herci, kteří se spolu dosud v takové míře nesetkali (např. Halbich-Stryková, Veselý-Šmíd). A je to také výborná příležitost představit a vyzkoušet ve Švandově divadle nové tváře - Matouše Rumla jako Claudia, Terezu Voříškovou jako Héró a Pavla Juřicu jako Dona Johna.

Výklad inscenace je nejvýrazněji zřetelný ze scénografického řešení Charlese Ervena, inspirovaného renesančním palácem a barokní zahradou. Vstupní obraz rajské zahrady zde symbolizuje svět lásky a nevinnosti, ale je také světem žen bez mužů. Následující vstup mužů - vojska a dále pak interiér paláce se zrcadlovým sálem značí svět moci. Vzájemné ovlivňování se, prolínání se obou světů, zahrady a paláce, pak kulminuje v situaci pokažené svatby Claudia a Héró. Následuje prázdný temný prostor (symbolický hrob), v němž je umístěn i skutečný Héřin hrob, který je ovšem zároveň posledním kouskem ztraceného ráje. Konečný obraz zmrtvýchvstání, renesance lásky, je pak nabíledni. Kostýmy Ivany Brádkové tyto dva odlišné světy, jejich protikladnost (mužnost uniforem a ženskost směsi dobových šatů) i jejich vzájemné ovlivňování se, po svém uchopuje či podle potřeby podtrhuje. Podobně jako písně a vůbec původní hudba Michala Langa, který byl též pověřen režijí. Překlad Martin Hilský.

2.3.2009 13:02:05 JoMe | rubrika - Zveme ...

Časopis 27 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Zveme ...

Hrabě Drákula řádí v MDMB

Eva Reiterová a Ivo Theimer (Drákula)

Hrdinou poslední premiéry letošní sezóny Městského divadla Mladá Boleslav je nejznámější nemrtvý - samotný hra ...celý článek


Velkolepé představení Magická Fontána

Magická Fontána (Foto: Pyroterra)

Křižíkova fontána znovu ožívá živelnou show v produkci skupiny Pyroterra. Velkolepé představení pod širým nebe ...celý článek



Časopis 27 - sekce

HUDBA

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal
Dokumentární vzpomínka na legendu country hudby a známého karikaturistu, věno celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 28. týden

Brigitte Bardotová, rebelka s příčinou

Brigitte Bardotová, rebelka s příčinou
Krásná herečka dovedla své celosvětové popularity využít ve prospěch celý článek

další články...