Scéna.cz 

Výtvarné tipy ČT na 17. týden

Krásný ztráty (Vysílání: 20.04., 21.25 hod., ČT2)
Syn slavného českého architekta Jaroslava Fragnera a člen významného pražského rodu Benjamin Fragner sice ve své životní volbě architekturu neopustil, ale stal se jejím teoretikem, historikem a organizátorem mnoha architektonických akcí, často mezinárodních. Již jako redaktor a později šéfredaktor legendárního Technického magazínu i jako šéfredaktor Fóra architektury a stavebnictví se systematicky věnoval ochraně a proměnám průmyslových staveb. Od roku 2002 je ředitelem Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze. Jeho mladší partner u baru Krásný ztráty Maxim Velčovský, syn akademického malíře Josefa Velčovského, sbírá zatím pocty zejména za své designérské počiny, ale mimo jiné aktivity je také kreativním ředitelem naší významné nábytkářské firmy. Oba pánové našli v mnoha pohledech na dnešní životní styl a nakládání s památkami z minula společné téma a spolu se svým hostitelem Michalem Prokopem se dotkli problémů, o nichž se v médiích nehovoří příliš běžně.

Brána poznání - Metropolitní muzeum umění (4/4) (Vysílání: 21.04., 16.05 hod., ČT2)
V samotném srdci Manhattanu stojí pískovcový chrám postavený asi před dvěma tisíci lety. Bývá zalitý denním světlem. Je to dar Egyptské vlády. Chrám monumentálních rozměrů z Denduru stál kdysi na břehu Nilu ve starověkém Egyptě. V akci UNESCO dorazil do Metropolitního muzea v roce 1967. V šedesátých letech hrozilo kvůli stavbě velké přehrady mnoha starověkým památkám velké nebezpečí, že budou zatopeny. Tento rekonstruovaný chrám je poděkování Spojeným státům za příspěvek k záchranným operacím.

Brána poznání - Deset století architektury/ Zámek Ploskovice (Vysílání: 22.04., 16.05 hod., ČT2)
První zmínky o Ploskovicích jsou z 11. století, kdy patřily řádu Johanitů. Se jménem místa je spojen i příběh Dalibora z Kozojed, na něhož se s prosbou o přijetí obrátili právě ploskovičtí poddaní při selské vzpouře v roce 1499. Podobu letní vily pozdně barokního typu, inspirovanou stavbami italskými a vídeňskou architekturou J. L. Hildebrandta, dala původnímu zámku až přestavba, kterou uskutečnila Anna Marie, velkovévodkyně toskánská. Pro celou stavbu je charakteristická vzdušnost, lehkost a přísná osová symetrie. Zámek stojí na přírodním terénním zlomu, přeměněném v terasu a je tak koncepčně propojen se zahradami a okolní krajinou. Na plánech této neobyčejně krásné stavby spolupracoval podle nejnovějších poznatků Kilián Ignác Dientzenhofer, který zde poprvé uplatnil prostorovou sestavu, jež byla výchozí pro podstatnou část jeho tvorby. Dnešní podobu dostal zámek po roce 1848, kdy si ho zvolil za sídlo český král Ferdinand V. Malířskou výzdobou interiérů zámku byl pověřen Josef Navrátil, který ji provedl v tehdy módním stylu druhého rokoka. Ploskovický zámek je vynikajícím dílem pozdního baroka a krásným objektem plným romantické nálady druhého rokoka.

Cukrové kostky a čokoláda (Vysílání: 24.04., 04.40 hod., ČT2)
Cukrové kostky a čokoláda jsou vlastně dokumentární prvotinou zajímavého architekta českého původu Jiřího Boudníka. Dnes je mu 36 let a etabloval se jako kvalitní projektant v ateliérech několika slavných osobností, mezi nimi i u Ysraela Seinuka, známého významnými stavebními komplexy na Manhatanu, jako jsou Columbus Circle nebo zamýšlená Freedom Tower pro Ground Zero.Když 11. září 2001 zaútočili teroristé na dvojčata WTC, Jiří Boudník pracoval nedaleko na stavbě nové budovy soudu jen přes most v Brooklynu. Se svou znalostí stavebních konstrukcí odhadl, že se věže po nárazu letadel mohou zhroutit, a tak vyrazil k místi zkázy, aby před rizikem varoval. Obě věže však zkolabovaly dříve, než dorazil na místo katastrofy. V dalších dnech a týdnech pracoval Jiří Boudník se záchranáři a hasiči na identifikaci sektorů ruin, vypracovával trojrozměrné modely WTC, které sloužily k urychleným záchranným a odklízecím pracem. Jiří Boudník byl jedním z protagonistů pořadu Unsung Hero TV společnosti ABC News, který zachytil dobrovolné záchranáře v Ground Zero. Boudníkův zájem o vizuální zobrazovací a dokumentační metody v architektuře a stavebnictví ho přivedl i k zájmu o vlastní filmovou tvorbu. V roce 1995 se v Plzni setkal na oslavách osvobození s Charlesem Schaefferem, který byl prvním vojákem, který vstoupil do budovy velitelství Wehrmachtu v Plzni v květnu 1945. Když se dozvěděl, že pan Schaeffer přijede i na oslavy 60. výročí osvobození Plzně v roce 2005, pan Boudník přijel již s kamerou....